Nadaní žáci a žáci se speciálními specifickými potřebami

Školní poradenské pracoviště

Nadaní žáci a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Pojmem děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme v souladu se školským zákonem vzdělávající se jedince, kteří k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření. Jedná se o nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách, které odpovídají zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka, a které těmto žákům bezplatně poskytuje škola a školské zařízení.

K podpůrným opatřením řadíme například IVP, využití asistenta pedagoga a další (jsou uvedeny v § 16 odst. 2 školského zákona). Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů; různé druhy nebo stupně podpůrných opatření lze kombinovat. Jejich uplatňování se řídí vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, která je dostupná zde: http://www.msmt.cz/file/36859/

Velmi častý mýtus šířící se veřejností zní, že dítě vzdělávané podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) nemůže mít „špatné známky“ či dokonce „propadnout“, tedy opakovat ročník. Není to pravda. Pouze u dětí s diagnostikovaným mentálním postižením je možné upravit (snížit) výstupy z RVP ZV (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání). Všechny ostatní děti (i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým byl doporučen a vypracován individuální vzdělávací plán) jsou hodnoceny dle naplnění očekávaných výstupů z RVP ZV. Tedy konkrétně, pokud je například v českém jazyce po 3. ročníku jedním z výstupů, že žák odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech, pak je i žák vzdělávaný dle IVP (např. z důvodu specifické poruchy učení) hodnocen dle úrovně naplnění tohoto očekávaného výstupu. Je mu umožněna jiná cesta k cíli (dle jeho individuálních potřeb; případně i jiná metoda přezkoušení znalostí – např. místo diktátu formou doplňování), cíl však zůstává zachován.

Při tvorbě IVP je nutné vycházet z toho, že účelem podpory vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je rozšířit možnosti přístupu je vzdělávání, nikoliv redukovat obsah. I dítě vzdělávané s podporou IVP může tedy být na vysvědčení hodnoceno trojkami či čtyřkami, nebo (v případě, že náplň učiva vůbec nezvládne) opakovat ročník.

Důležité dokumenty

Specifické poruchy učení (SPU)

Poruchy aktivity a pozornosti (ADHD)

Poruchy autistického spektra

Poruchy řeči

Nadaní žáci

Odborná literatura nabízí mnoho definic nadaného žáka. Podle některých z nich se za nadaného žáka považuje žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Nadání se může projevovat v celkově nadprůměrných kognitivních schopnostech žáka, kdy žák dosahuje vynikajících výsledků ve většině nebo ve více oblastech vzdělávání, velmi často se však jedná i o specifický typ nadání. Takové nadání se pak projevuje jako zvýšený zájem, výkonnost a tvořivost žáka nebo jako prokazování nadprůměrných manuálních dovedností v určité oblasti.

Nadání můžeme rozdělit podle schopností v oblastech a činnostech, v kterých se jedinec projevuje jako nadaný. Tedy druhy nadání ve vztahu ke konkrétním aktivitám.

Intelektové schopnosti – verbální, početní, prostorové, paměťové schopnosti atd.
Specifické akademické vlohy – matematické nadání, nadání pro přírodní vědy, atd.
Kreativní nadání – jedinec tvoří stále nové nápady a produkty, vymýšlí nové objekty a materiály.
Vědecké schopnosti – technické, matematické, jazykové nadání aj. Jedinec často využívá vědeckých metod a postupů.
Vůdcovství ve společnosti – schopnost pro kvalitní mezilidskou komunikaci a vedení osob.
Mechanické (zručné) schopnosti – jsou úzce spjaty s talentem v umění, vědě i strojírenství. Manipulace, prostorová představivost, vnímání vizuálních vzorů, detailů, podobností a rozdílů.
Talent v krásném umění – umění výtvarné, hudební, herecké a taneční.
Psychomotorická schopnost – zahrnuje nadání na různé druhy sportů či umělecké pohybové aktivity.

Talent, nadání, genialita

Talent se vyznačuje zpravidla v určité oblasti – hudební, sportovní, umělecké, literární aj. Nadání je základním rysem osobnosti talentovaného člověka, jenž mu umožňuje přenést talent na vyšší roviny. Genialita je vzácný fenomén, který má ještě mnohem větší výrazové možnosti, než talent, pochopení nebo uplatnění nadání i v mezinárodním srovnání povznáší na ojedinělý jev.

Problematika tzv. dvojí výjimečnosti

Jedná se o spojení nadání a handicapu, přičemž handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti mylně považovány za průměrné. Často jde zejména o spojení nadání a poruch učení, poruch pozornosti a aktivity či poruch autistického spektra.

Nadání se může projevovat i negativním přístupem žáků ke školnímu prostředí a k povinnostem, které mají plnit. U podvýkonu a neprospívání nadaných žáků hrají velkou roli otázky sociální a emocionální adaptace nadaných dětí.

Nerovnoměrný vývoj nadaných dětí

Nerovnoměrný neboli disharmonický vývoj znamená, že některé aspekty osobnosti dítěte se vyvíjejí rychleji než jiné. Zatímco intelektové schopnosti se u nadaného dítěte rozvíjejí nápadně rychle, sociální a emoční kompetence dozrávají pomaleji. Tyto tři složky osobnosti jsou tedy nerovnoměrně rozdělené – disharmonické.

V počátcích programů vzdělávání nadaných se pozornost zaměřovala pouze na rozvoj zmíněných intelektových (kognitivních) schopností dítěte, zatímco sociální a emoční rozvoj osobnosti žáka byl opomíjen. Ukázalo se však, že tento přístup je nedostatečný. Děti se potýkaly se specifickými problémy v oblasti mezilidských vztahů a prožívání. Nadané dítě si je vědomo své odlišnosti od vrstevníků. Protože však ještě nemá dostatečně rozvinuté sociální a emoční kompetence, vede tento zážitek jinakosti k vysoké zranitelnosti, jejímž klasickým projevem je například perfekcionismus a další změny v chování, které vedou k tomu, že dítě začne být považováno za zvláštní nebo dokonce problémové.

Nadané děti jsou tedy také žáky se specifickými vzdělávacími potřebami a vyžadují individuální přístup.

Tipy pro rodiče

Schopnosti a dovednosti nadaného dítěte je také vhodné rozvíjet tvůrčí mimoškolní činností.

V Olomouci je možné vyhledat „Kluby mladých Debrujářů“ – „Debrujáři“ jsou děti a dospělí, kteří se snaží nepromarnit svůj volný čas a baví se s jednoduchými pomůckami vědou, technikou a ekologií.

Kontakty

KMD při DDM Olomouc – Malý koumák; ulice Jánského;

KMD při DDM Olomouc; tř. 17. listopadu;

KMD Olomouc při Gymnáziu Hejčín; Tomkova ul.;

Ve spolupráci s Mensou ČR v Olomouci také působí Klub nadaných dětí: Klub nadaných dětí Olomouc; Pevnost poznání; tř. 17. listopadu;